when in doubt, get higher

Od brezna kdy vznikla tahle fotka jsem nebyl ani blizko kopci. Hory v mem zivote vzdy znamenaly strasne moc. Uz kdyz me a segre bylo asi 8 nebo 9 tak sme se vydali s nasima kempovat do Svycarska, kde jsem poprve vstrebaval majestatnost Alp a vubec sem jim nerozumnel. Od ty doby me to tahlo nekam do kopce, pokud mozno az nahoru, kde jsem nastvane zjistil, ze hned ten kopec vedle je vyssi. Postupem casu jsem se s ruznejma lidma podniknul ruzny tury a slezl par bezejmenejch i v mapach presne zakreslenejch vrcholu okolo 4ooom. Pokazdy kdyz myslim na ony vejlety se snazim prijit na to proc sme se trmaceli tak daleko, do kopce celej den...a vzdy se mi vybavi uzasny rozhled a pocit ze vsude kolem vas je Dolu. Podivny, vysokejma stenama zkresleny zvuky potoku, ktery se k Vam dostavaj jen s poryvy vetru, rusi jinak naposto dokonaly ticho. Tak vysoko jen malokdy potkate neco ziveho.
A ted si predstavte ze jste na ture...dlouhy ture... za pul roku potkate tolik lidi jako za jednu navstevu samosky, zdolate pesky 4500 km a to vse ve vysce nad 3500m.n.m. Nemozny?... mozny.... Kontinentalni predel USA se tahne od jihu na sever po hrebenech skalistejch hor od Mexika do Kanady.Snad se mi jednou tenhle sen splni, do ty doby budu stezku sledovat tady.
A nebo si predstavte ze po horach lezete v zime a odmenou Vam je moznost lyzovat nekudy, kde jeste ten den nikdo nejel. a mozna peknejch par dni nikdo nepojede. ale o tom nekdy jindy...